Zlatan Ibrahimovič

Životopis

Volba žít ve svobodném světě, kde jim nikdo nebude vyčítat jejich etnicky »nečisté« manželství, přivedla bosenského muslima Sefika a chorvatskou křesťanku Jurku daleko na sever. Každý měl dvě vlastní děti, v novém domově přivedli na svět dal‘í pár - dívku Sanellu a chlapce Zlatana. Na chudobu si nestěžovali a později, v době jugoslávského konfliktu, děkovali nebesům (snad každý jinému bohu), že jim vnukla nápad odstěhovat se.Nejmlad‘í syn se potuloval po předměstí Malmö a maminka ho raději tahala v‘ude s sebou, aby se nepřidal k nějaké partičce pouličních slídilů. Klíčové pro dal‘í osud byly časté náv‘těvy diskontního obchoďáku Skopunkten. Draž‘í nákupy si rodina nemohla dovolit, a tak si odsud Zlatan odnesl první kopačky doslova za pár korun. Totiž odnesl... Pověst vypráví, že jakmile byly zaplaceny, okamžitě se do nich přezul a začal se prohánět mezi regály.Tak začalo období okopávání domovské zdi, rozbíjení oken a lekání řidičů na silnici točící se kolem domu Ibrahimovicových. Zprvu to totiž nevypadalo, že by z těch levných kopaček čouhaly hubené nohy, jež ho jednou proslaví jako budoucího světového kanonýra. Míče létaly mezi automobily a div že nezpůsobily hromadnou havárii. Prevence byla jednoduchá - přihlásit malého čahouna do skutečného týmu. A tak se potomkovi jihoevropských přistěhovalců stal prvním působi‘těm klub pojmenovaný příznačně Balkan.Švédským chvástáním Trenér Michael Andersson zůstal jako opařený, když po svém důrazném proslovu k osobě mladého útočníka usly‘el jako odezvu větu: "Kdo si myslíte, že jste? Snad moje matka?" V tu chvíli nahlédl do my‘lení svého svěřence hlouběji, než by si býval předtím byl pomyslel. Fixace na rodinu zůstala v nitru vysokého fotbalisty, ačkoli se v‘emožně zdráhal dát tento cit najevo. Naopak, sebevědomím Ibrahimovic jen sr‘el. Švédská média mu zprvu ‘la na ruku, ale nakonec se mu vysmála. Bylo to za jeho větu, z níž i mnozí fanou‘ci nabyli dojmu, že tady někdo přestřeluje. "Jsem jako Muhammad Ali," rozpovídal se teenager. "On když řekl, že někoho vyřídí ve čtvrtém kole, udělal to." Nicméně na hři‘ti jeho kopačky velikosti 47 řádily skoro jako ‘estnáctiuncové rukavice legendárního boxera v ringu. Nebylo to za moc peněz, vždyť ve ‘védských klubech je zvykem platit z velké části i poloprofíky, ale funkcionáři Malmö FF moc dobře věděli, jaký talent si na plný úvazek pojistili. Nepřehlédnutelný mladík měl od začátku jednoho zastánce a nějakou shodou okolností se do této role vtělil trenér reprezentačního celku. Lars Lagerbäck nemusel ře‘it dennodenní Ibrahimovičovo primadonství a pozval ho do týmu už jako devatenáctiletého. "Hned jsem poznal, jaký potenciál v něm je. Měl jsem možnost sledovat Tomase Brolina a Fredrika Ljungberga, když začínali. On je lep‘í. Má v‘echno - psychiku, rychlost, techniku," oslavoval svého chráněnce čtyři dny po jeho dvacátých narozeninách. Ibrahimovic při‘el na hři‘tě zahajovacího kvalifikačního zápasu mistrovství světa 2002 proti Ázerbájdžánu po hodině hry a za tři minuty dal třetí gól domácích. Stockholmská Rasunda málem spadla.Jiný velký kouč už rok předtím projížděl zápisky svých skautů a údaje o skvělé bilanci zázračného ‘védského střelce ho zaujaly. Arséne Wenger se dokonce pokusil o malý trik - nechal na dres londýnského Arsenalu s číslem devět nažehlit jméno Ibrahimovic a poslal ho do Malmö. U tamních funkcionářů je‘tě nepochodil. Jejich kalkulace s možností, že za rok už budou prodávat reprezentanta, nebyla zase tak velkým hazardem a vy‘la.Holandské probouzení tygraV Malmö rázem mohli do mapy Evropy zapichovat četné vlaječky do míst, odkud o jejich klenot projevili zájem. Rozhodl moment, o jakém se později pí‘e, že na hráče sedl dotek génia. A přitom to bylo v obyčejném přípravném zápase v moderním ‘panělském tréninkovém centru La Manga. Bylo to takhle ke konci března, ‘védský klub hrál s norským Mossem. Koho by napadlo takový duel sledovat? Inu, jen někoho s fi‘trónem, a ten Leo Beenhakker má. Jako u vytržení koukal na to, jak si nějaký Švéd s evidentně exotickým původem tropí ze soupeřů ‘a‘ky. Prvního přehodil, druhého si obhodil patičkou a brankáře překonal nevídaným volejem pod víko. Za necelý půlrok byl autor tohoto kousku v Ajaxu.Štěstí na velké postavy Zlatana v tu chvíli opustilo. V Amsterdamu ho čekal podmračený pohled muže jménem Co Adriaanse. "Při‘el jsem do Holandska chtivý do hry jako tygr. Tenhle člověk mě držel uvázaného a dával mi volnost na deset minut. Teď se chci vrátit zase jako tygr," poslal svůj vzkaz na rozloučenou trenérovi, jenž byl odvolán už v listopadu 2001, několik měsíců po Švédově příchodu do nového působi‘tě.Opět to samé - superlativy v médiích, ale pak i ironická ‘ťouchnutí. První při‘lo z bulváru. "Ibrahimovic je posedlý Arenou, co kdyby ho nechali přespávat ve vápně?" zeptal se jeden takový potmě‘ilec, když se nová hvězda Ajaxu už asi posté vyznala z bezmezného obdivu k domovskému stadionu. Pak se přidala seriózní periodika. "Jeho ego je možná tak velké jako Stockholm, ale ne tak velké jako Amsterdam," zněl dal‘í z u‘těpačných ‘lehů.Kdo ví, jestli přibrzdil kvůli tomu, nebo jestli rozhodla osobnost Ronalda Koemana. Nový kouč se podobně jako jeho předchůdce nijak nehrnul, aby umetl černovlasému Seveřanovi cestičku do základní sestavy, lehce zmoudřelý hráč si ji tréninkovou dřinou nakonec vy‘lapal sám. Pointa? Rozhodující gól na 3:2 ve finále poháru proti Utrechtu.Jestli mu někdo z novinářů zůstal věrný, pak to byl vlivný redaktor velkého ‘védského deníku Aftonbladet. Jen jemu se svěřil o nabídce z AS Řím. Už už ji přijal, vždyť Itálie jeho jižní geny probouzela k činnosti. Údajných třináct milionů eur se pozdávalo i mnohým v Ajaxu, ale řekli si - počkáme. A dobře udělali - to bylo totiž je‘tě loni a v následující sezoně Ibrahimovicův talent pukl jako popcorn a vydal ze sebe to nejlep‘í. Výsledkem byla předloňská nabídka Juventusu, kam mezitím pře‘el římský trenér Fabio Capello, a 19 milionů na amsterdamském kontě.Italská perspektivaNad stadionem Ta'Quali se mraky převalovaly dost líně. Ale když vykouklo sluníčko, potrápily jeho paprsky trávu největ‘ího maltského stánku. Když se po něm Zlatan den předtím poprvé pro‘el, ‘klebil se. On, milovník krásných arén, má hrát tady? To je snad parodie na mezistátní zápas. Skoro byla. Domácí tým, postrach mnohých favoritů, dostal od Švédů sedm gólů, z toho od Ibrahimovice čtyři. Kvalifikace mistrovství světa se rozjela úspě‘ně.Bylo to deset týdnů po penaltovém vyřazení ve čtvrtfinále EURO 2004 ve Faru. Tamní stadion si sice užil, ale nizozemskou branku, stejně jako jeho spoluhráči, Ibrahimovic netrefil. Dobrý dojem v‘ak zanechal zejména jeho »gól snů« do italské sítě. Hlavně díky němu nechyběl už podruhé mezi padesátkou nominovaných na Zlatý míč.V Juventusu to neměl zprvu navzdory trenérově náklonnosti lehké. "Kde na něj vzali?" divil se znalec poměrů Alessandro Del Piero. V jeho osobě narazil ‘védský dlouhán na primadonu mnohem vět‘ích rozměrů, a tak si řekl, že do těchto vý‘ek jeho ego přece jen nikdy nedoroste.Přežil krátké náhradnické období a už táhne spolu s ostatními Inter Milán svým fotbalovým uměním někam hodně vysoko.

Fotogalerie

Hlasuj!

Reklama

Náv‘těvnost